Genetika zbarvení srsti německého ovčáka

Pokud jde o německého ovčáka a jeho barvu srsti, standard plemene výslovně uvádí, že barva NO sama o sobě není důležitá a nemá žádný vliv na charakter psa nebo jeho způsobilost k práci a měla by být vedlejší úvahou při výběru psa k práci.
Pro chov plemene je sice dobrý pigment a správná barva důležitá, ale ani to by nemělo být na úkor zdraví, temperamentu, správnému pohybu a pracovní upotřebitelnosti psa.
Zbarvení srsti, samo o sobě, by mělo být tedy vždy podřízeno struktuře, chůzi, typu a charakteru a nikdy by nemělo mít přednost před pracovní schopností zvířete. Barva očí by měla být ale vždy tmavá a nos by měl být černý. 

Vyskytující se barvy a barevné typy NO: černá s pálením (jinak také se znaky), černá se žlutými znaky (barva znaků či předcházejícího pálení může být v odstínech od téměř bílé až po tmavě rezavou, tzv. červenou), černá, bílá (nežádoucí), vlkošedá (v téměř nekonečných odstínech od světlé až po tmavou), velmi vzácně játrová (nežádoucí) a také velmi vzácně modrá (nežádoucí).

Tyto velmi vzácně se vyskytující barevné formy NO se vám nyní pokusím popsat a některé zbarvení ukázat v přiložených fotkách…

   "Modrá barva“ - velmi světlé oči, které můžou ztmavnout s věkem, šedý nos (nikoli černý) a šedá, jako by zaprášená srst. Tato "modrá" barva srsti je kvůli recesivnímu (ustupujícímu) genu barvy, který musejí nést oba rodiče, aby se štěně takto zbarvené narodilo.
Při narození bude takovéto štěně mít všechny obvykle černé znaky šedé. Jako by zaprášenou srst včetně šedého nosu.

   Nahoře vlevo černá fena s pálením (Gwen ze Zlaťáku), nahoře vpravo černý pes se žlutými  znaky (Dago Hartis Bohemia). Vlevo dole černý pes (Cid Cacho) a vpravo dole vlkošedý pes (Lui z Jenive).

   "Játrová barva“ - je také způsobena recesivním genem barvy, který opět nesou oba rodiče štěňat. V tomto případě, podobně jako u modré barvy, jsou veškeré obvykle černé znaky nahrazeny hnědou nebo játrovou barvou různých odstínů. Takovýto pes má hnědý nos i kůži a nahnědlé zbarvení tam, kde by za normálních okolností měla být barva černá. Také tato "játrová" barva se vyskytuje v široké škále odstínů, a to od velmi světle hnědé až hlubokou čokoládově hnědou. Tito psi mají také světlé oči, které můžou s věkem ztmavnout.

Vlevo nahoře jsou vykresleny barevné varianty játrového zbarvení NO, vpravo nahoře zase barevné varianty modrého zbarvení. Vlevo dole je bílá barva NO a vpravo dole játrově zbarvený jedinec.

I když jsme se neponořili hluboko do vědecké genetiky (to bych raději přenechal odborníkům), můžeme závěrem říci, že játrová barva přijde jako výsledek, potkají-li se při krytí dva jedinci černé série z nichž každý sám o sobě nese tento recesivní gen. K narození modrého jedince pak dochází v důsledku dalšího ředění odpovídajících recesivních genů série. Základními rozpoznávacími znaky těchto barevných forem jsou tedy nápadně světlé oko a barva nosu.  

Zde můžete u několikadenních štěňat NO porovnat zbarvení normálního štěněte barvy černé se znaky s játrovým sourozencem. 

Německý ovčák a jeho zbarvení srsti je velmi komplexní a ovlivněno několika sériemi genů. Stručný popis a souhrn různých sérií a genů naleznete v publikacích: ,,The German Shepherd Dog: A Genetic History‘‘ a ,,Practical Genetics For Dog Breeders‘‘ obě od Malcolm Willis a ,,The German Shepherd Today‘‘ od Winifred Strickland a James „Jimmy“ Moses

                                                                            Zpracoval Michael Somol